Jistě mi dáte za pravdu, že tradice a zvyky by se měly držet.
Zejména ty veselé, kdy se lidé baví a radují. Dovádivé masopustní
dopoledne si ve škole prožily i děti v prvních třídách.
Do školy tedy přišly jako správné maškary v převlecích.
Zábavným učením se dověděly, jak se lidem v dřívějších dobách bez
elektřiny, mobilů a počítačů žilo a jak se i bez těchto dnes běžných
věcí dokázali zabavit.
K masopustu patří spousta dobrot. Jednou z nich jsou koblížky.
Známá česká pohádka O koblížkovi nás zaměstnala na část
dopoledne. Po seznámení s ní děti ve skupinkách tvořily a řešily různé
hravé úkoly. Pro radost jsme si pohádku i zdramatizovali. Ovšem
nakonec se neolizovala jen vychytralá liška. Všechny děti měly
papulky od cukru či marmelády.
V karnevalovém průvodu jsme se odebrali do tělocvičny, kde
masopustní veselí pokračovalo. Zvolání „Masopust, masopust, do
tance se s námi pusť!“ vtáhlo všechny masky do skotačení a rejdění.
Když nás něco baví, ubíhá čas rychleji než kdy jindy. To známe
všichni. Ve třídách jsme si ještě zahráli poslední hru s jitrnicí a pustili
se do závěrečného úklidu. Masky jsme uložili, ale slíbili si, že je za rok
zase oblékneme a tuto pěknou zábavu zopakujeme, abychom se o
masopustu dověděli další zajímavosti.
Inka Henzlová